Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

Jedna z prvních věcí, kterou musí každá právnická či podnikající fyzická osoba udělat, je začlenění činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí. Nezáleží na tom, zda provozujete výrobní činnost nebo podnikáte ve službách, tato povinnost se vztahuje na všechny. Od výsledku se pak odvíjí rozsah vašich dalších povinností – logicky čím vyšší požární nebezpečí, tím přísnější podmínky.

Činnosti se člení do těchto kategorií:

- bez zvýšeného požárního nebezpečí

- se zvýšeným požárním nebezpečím

- s vysokým požárním nebezpečím

Kdo přesně může začlenění provádět? Jedná-li se o činnosti bez zvýšeného nebo se zvýšeným požárním nebezpečím, začlenění provádí technik požární ochrany. Činnosti s vysokým požárním nebezpečím vyžadují odborně způsobilou osobu (odborně způsobilá osoba může samozřejmě provádět začlenění i v případě činností bez zvýšeného nebo se zvýšeným nebezpečím, u vysokého nebezpečí je to ovšem jediná možnost). Jde o velmi složitý a náročný proces, který pro podnikatele obvykle vykonává odborně způsobilý zaměstnanec nebo externí firma zabývající se profesionálně požární ochranou a BOZP.

Podmínky pro začleňování jsou přesně vymezeny zákonem. Pro základní orientaci níže uvádíme výňatek z § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Jde však jen o stručný pohled do dané problematiky, další detaily řeší např. vyhláška o požární prevenci.

Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,

b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

g) v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,

i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,

j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v celkovém množství větším než 5 000 tun,

b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším,

d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v předešlých dvou odstavcích.

Právní předpisy, které zaměstnavateli danou povinnost ukládají

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP) • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č.361/2007Sb. o bezpečnosti práce

Důležité!!!

Každý zaměstnavatel má povinnost vést dokumentaci podle požadavků právních a ostatních předpisů a dokladovat svoji činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (např. o školeních, informacích, pokynech aj.). Tato povinnost se vztahuje také na osoby samostatně výdělečně činné i státní subjekty – školy, školky, obecní i městské úřady.

Kontakt:

Oprávněná osoba

Miroslav Müller
IČO 157 566 70
Člen: Asociace techniků bezpečnosti práce a požární ochrany České republiky

Adresa: Krajková 183,  
357 08 KRAJKOVÁ  
Datová schránka: b3mqfjq
Email:   bozp@miroslavmuller.cz

Telefon: +420 724 111 129